Jak vybrat kotel, bojler, ohřívač vody

KOTLE

Na výběr máme dva typy kotlů - stacionární a nástěnné.

Stacionární plynové kotle

Svým umístěním na podlaze kotelny či technické místnosti plně postačují pro vytápění rodinného domu.

Jejich výhodou je možnost vytápět i tzv. samotížným způsobem, což jsou systémy bez čerpadla, vyznačující se velkými dimenzemi trubek, velkým obsahem vody v systému a použitím otevřené expanzní nádoby. K oběhu topné vody tedy dochází samovolně, jen rozdílnou teplotou vody.

K  dopravě topné vody do jednotlivých radiátorů tedy není potřeba elektrická energie. Ten dokonce nepotřebuje elektrickou energii ani pro provoz samotného kotle. Tento systém najdeme ve starších domech.

  • Dnes jsou běžné kotle s nuceným oběhem, kdy je k oběhu topné vody použité čerpadlo. Jinými slovy: moderní plynové kotle nefungují bez elektrické energie.
  • Kvůli vyšší spotřebě plynu se ale dnes od stacionárních plynových kotlů pozvolna ustupuje.
  • Ceny stacionárních plynových kotlů se liší podle výkonu, pohybují se zhruba od 20 000 do 50 000 Kč.

Nástěnné (závěsné) plynové kotle

Hned při svém uvedení nabídly širokou škálu výbavy. Zatímco stacionární kotel byl pouze na vytápění a ohřev teplé vody se musel řešit mimo kotel externím zásobníkem, nástěnné kotle nabídly vše, o čem uživatel sní. Mají i s vytápěním průtočný ohřev teplé vody, nebo i vestavěný zásobník (většinou o objemu 60 l).

Komfort ohřevu teplé vody v zásobníku je u plynového kotle vynikající. Pro příklad: elektrický bojler se po nahřátí na maximální teplotu již dále nenahřívá a po odběru celého množství se může poslednímu koupajícímu stát, že má studenou vodu.

Bojler v plynovém kotli je naproti tomu stále udržován na nastavené teplotě. Dostatečně silná tepelná izolace zabezpečuje jen minimální ochlazování bojleru. A při odběru teplé vody se začne dohřívat až po poklesu teploty v bojleru o 10 °C, čímž se zamezí cyklování bojleru. Elektronika kotle dohřívá bojler odebíraným výkonem. Nestane se, že by nebyla teplá voda k dispozici. Ohřev zásobníku ze studeného stavu do maximální teploty trvá běžně jen 10 minut.

V čem je nástěnný kotel jiný

Hlavním prvkem nástěnného kotle je kromě elektroniky výměník tepla. Zatímco u  stacionárního kotle se nahřívá celé kotlové těleso, s objemem kolem 30 l  vody, nástěnný kotel má výměník o ploše menší než velikost stránky formátu A4. Objem vody v nástěnném kotli je kolem 1,5 l.

I když je účinnost k stacionárnímu kotli stejná, kolem 92 %, spotřeba plynu je u nástěnného kotle menší.

Menší spotřeba je dána konstrukcí kotle jako celku. Ohřev otopné soustavy probíhá na malé ploše výměníku a díky konstrukci hořáku a výměníku jej lze přesně regulovat. A díky modulaci plamene dosáhneme úspory.

Nástěnné plynové kotle jsou velmi malé a mají hezký design. Kromě sklepa a  technické místnosti je lze umístit i do chodby, koupelny či kuchyně. Jejich cena začíná na 23 000 Kč.

Kondenzační plynový kotel

Nejvyšším stupněm ve vytápění plynem se stává kondenzační plynový kotel. Jeho cena začíná na 42 000 Kč.

Účinnost kondenzačních plynových kotlů je až 109 %. Jak je to možné? Údaj se týká využití paliva. Při spalování zemního plynu vzniká určité množství vody. Voda pak v podobě vodních par spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny a odchází. Tepelné spaliny s sebou nesou část skryté tepelné energie, tzv. latentní teplo, které běžně z kotle odchází a není využito.

Pokud jsou tyto spaliny ochlazeny pod teplotu jejich tzv. rosného bodu (- 56 °C), dochází ke změně jejich skupenství - kondenzaci obsažené vodní páry a k následnému uvolnění tohoto skrytého tepla. V  kondenzačním kotli se takto uvolněná energie pomocí výměníku využívá k  předehřevu vratné vody a tím ke snížení potřeby energie ohřát tuto vodu. Tím se dosáhne hodnoty nad 100 %.

  • Vzhledem k vyšší účinnosti a dokonalejší regulaci kondenzačních kotlů dosahují úspory minimálně 20 % nákladů, při využití podlahového vytápění až 30 %.
  • Návratnost vyšší investice se dá očekávat asi po 4-5 letech.
  • Kondenzační kotle pracují s nižší teplotou vody v radiátorech. Nejvyšší účinnosti ale dosahují při teplotním spádu 55/35 °C. Platí: pokud kondenzační kotel budeme provozovat do 60 °C, pak nám jede kondenzačně a dosahujeme úspor.

Kam umístit kotel

Plynové kotle jsou vyhrazeným elektrickým a plynovým zařízením. Kotle nelze umístit kamkoli. Zejména v koupelně je umístění vázáno na platné elektrické předpisy a většina spotřebičů se instaluje minimálně 60 cm od hrany vany.

  • Rozhodujícím pro umístění kotle bude vzdálenost ke kouřovodu.
  • U  tzv. komínového provedení (standardní kotel s otevřenou spalovací komorou) si kotel vzduch potřebný ke spalovacímu procesu bere z  místnosti, v níž je instalován, a spaliny jsou vedeny do komína (přirozeným tahem). U těchto kotlů je nutné zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Pozor proto na těsná plastová okna a eurookna či digestoře ve stejné místnosti!
  • U tzv. turbo provedení (standardní kotel s uzavřenou spalovací komorou) si kotel vzduch potřebný ke spalovacímu procesu bere z venkovního prostředí a odvod spalin je řešen nuceně ventilátorem. Podle v současnosti platných norem lze odtah spalin vést pouze směrem vzhůru.

Otázka bezpečnosti

Aby kotel fungoval správně, zajistíme pravidelné roční kontroly. Během nich dojde k revizi celého zařízení.

Se spalováním plynu v plynových kotlích jsou spojeny předsudky, že hrozí otrava plynem nebo že plyn bouchá. Zemním plynem se nelze otrávit. Jedovatý svítiplyn se již nepoužívá. Plynový kotel také dnes již většinou neobsahuje tzv. věčný plamínek. Při provozu využívá kontrolu plamene ionizací. Do plamene je vložena ionizační elektroda, a přes ni elektronika stále ví, že plyn je zapálen. Při nesejmutí plamene dojde k  okamžitému přerušení provozu kotle. Jediným nebezpečím tak zůstává selhání lidského faktoru.

Jak regulovat teplotu

K regulaci teploty se dnes používají elektronické termostaty. Jenže zvláště starší generace má strach ze složitosti jejich ovládání. Jistě existují důmyslné systémy, které toho umí opravdu hodně, ale k dostání jsou i  zcela jednoduché, které zvládne opravdu každý. Např. pokojový termostat Siemens RDH 10. Je vybavený jen kolečkem a současným digitálním zobrazením aktuální teploty v místnosti (= digitální teploměr) i  požadované teploty.

Kombinace s dalšími zdroji tepla

Plynový kotel lze provozovat v otopném systému i s dalšími zdroji tepla. Nejvíce jde o kombinaci plynový kotel + kotel na tuhá paliva nebo plynový kotel + krbová kamna. Může jít i o kombinaci plynový kotel +  elektrokotel + tuhá paliva + krb. Podle výhodnosti spalování paliva volíme pak příslušný zdroj tepla.

Ke zdroji tepla lze připojit také další zařízení. Nyní se vrací do módy akumulační nádrže. Módní a  ekonomicky výhodné jsou i sestavy se solárním ohřevem teplé vody.

BOJLERY a OHŘÍVAČE VODY

Úspory energie jsou v dnešní době velkým tématem. Ceny energií nejsou zrovna nejnižší a počítá se proto každá ušetřena kilowatthodina. Na úspory bychom měli myslet už při stavbě nebo rekonstrukci domu. Mluví se především o zateplování, vhodných izolacích a moderních zařízeních, jako je například rekuperace. Pozornost bychom ale měli bychom věnovat i tomu, jakým způsobem budeme ohřívat užitkovou vodu.

„Kvalitní ohřívač vody dokáže ušetřit až 35 % nákladů na energii.“

Ne vždy je ekonomicky správné vést teplou vodu z centrálního kotle přes byt až do kuchyně nebo do koupelny, protože vznikají tepelné ztráty.  Ideální by bylo, kdyby se podařilo vyprojektovat všechna odběrná místa do jednoho centra (blízko u sebe). Tuto podmínku ovšem nelze vždy splnit. Například při rekonstrukci domu musíme většinou zvolit alternativní variantu a umístit menší ohřívač přímo na místo odběru teplé vody. Jak ale vybrat ten správný ohřívač teplé vody?

Úsporný ohřívač teplé vody musí splňovat několik parametrů

Při výběru ohřívače teplé vody dbejte na to, aby splňoval několik základních podmínek. Ohřívač vody by nám měl nějakou dobu vydržet. Nejvyšší životnost mají ty ohřívače, které nejlépe odolají vodnímu kameni a korozi. Ohřívač vody bude korozi dobře vzdorovat, pokud budou víko příruby a nádoba ohřívače vyrobeny ze stejného materiálu.  Výhodou je, pokud topné těleso není ponorné, ale zasunuté do ocelové jímky navařené na ocelovém víku příruby. Většina výrobců udává životnost nerezových ohřívačů 15 – 20 let a smaltovaných 10 – 15 let.

Aby byl ohřívač spolehlivý, měl by obsahovat prvky usnadňující jeho údržbu a případný servis. Mezi ně patří vyjímatelné topné těleso, které umožňuje údržbu bez nutnosti vypouštět celou nádrž. Přítomnost čisticích otvorů zase umožní odstranění usazenin a vodního kamene z vnitřku nádoby. Dalším důležitým aspektem je hospodárnost, ohřívač vody by měl být schopen udržet vodu teplou – nezbytným předpokladem je proto jeho kvalitní izolace.

Pozornost věnujte také parametru úrovně tepelných ztrát, který je běžně dostupný v katalogu výrobce. Kvalitní ohřívač vody dokáže ušetřit až 35 % nákladů na energii.

Nepodceňujte správné umístění ohřívače vody

Na celkovou efektivnost přípravy teplé vody má vliv i umístění bojleru. Měl by být instalovaný pokud možno co nejblíže k místu spotřeby teplé vody.  Pokud je v domácnosti více míst s odběrem teplé vody, je dobré uvažovat o možnosti instalace pomocného ohřívače vody na místě menšího odběru. Takto se vyhnete potřebě dlouhého rozvodu potrubí, které způsobuje velké tepelné ztráty.

Odborníci zjistili, že při vzdálenosti ohřívače od místa spotřeby větší jak 2 m velmi výrazně narůstají ztráty energie.  Na místa s menším odběrem teplé vody, která jsou vzdálená víc jak 3  metry od hlavního bojleru, je vhodné instalovat menší ohřívače vody.

O  ohřívač vody se musíme starat stejně jako o každé jiné technické zařízení. Podle statistik ale péči o ohřívače vody zanedbáváme, protože přibližně 65 % z nich není pravidelně kontrolováno a udržováno. Zvlášť v oblastech s tvrdou vodou je vhodné zabezpečit odstraňování nánosu kotlového kamene na stěnách nádoby, na topném tělese a na tělese termostatu. V případě zanedbání dochází ke zvyšování spotřeby energie na ohřev vody a nepřesnosti měření její teploty. Důležité je vyměňovat pravidelně (každých 2,5 až 5  let podle tvrdosti vody) hořčíkovou tyč ochraňující vnitřek nádrže před korozí.
V některých případech je výhodné využít malé ohřívače vody a umístit je na místě odběru teplé vody

Jak vybrat správný ohřívač vody?

Při koupi nového ohřívače do domácnosti je velmi důležité odhadnout jeho optimální velikost.  Nesprávná volba vede ke zvyšování nákladů na přípravu teplé vody při příliš velkém objemu ohřívače anebo k rovněž nepříjemnému nedostatku vody při menším objemu než je potřeba.

Doporučený minimální objem zásobníkového ohřívače vody v litrech

spotřeba teplé vody (l)
 
nízká
střední
vysoká
sazba elektrické energie
 
denní 24 – hod.
noční 8 - hod
denní 24 - hod.
noční 8 - hod.
denní 24 - hod.
noční 8 - hod.
počet osob v domácnosti
vč. dětí
1
30 l
50 l
30 l
50 l
50 l
80 l
2
30 l
50 l
50 l
80 l
80 l
120 l
3
50 l
80 l
80 l
120 l
100 l
150 l
4
50 l
100 l
100 l
150 l
150 l
200 l
5
80 l
100 l
120 l
200 l
200 l
300 l
6
100 l
120 l
150 l
200 l
200 l
300 l

Pokud potřebujeme mít stále dostatek teplé vody, měli bychom zvolit tlakový zásobníkový ohřívač. Na místo s menším odběrem vody, které je vzdáleno více než tři metry, je vhodné instalovat ohřívač beztlakový nebo průtokový.

Zásobníkové tlakové ohřívače jsou určeny pro tzv. centrální ohřev vody. To znamená, že bojler je buď ve sklepě domku, nebo třeba v koupelně bytu, a teplá voda se z něj rozvádí do všech odběrných míst. Většinou mívají větší objem (50 litrů a více). Ceny obvykle začínají na pěti tisících korunách a zvyšují se s narůstajícím objemem nádoby. Například 120 l zásobník je pro denní koupání čtyřčlenné rodiny nedostačující, pro běžné sprchování s ním ale s rezervou vystačíme.

Při výběru ohřívače vody je třeba zohlednit, kolik teplé vody za den spotřebujeme

Zásobníkové beztlakové ohřívače bývají určené pro montáž pod umyvadlo nebo pod dřez, k dostání jsou i varianty s horním provedením. Výhodou je, že zajistí odběr vody pouze z jednoho místa.  Mívají menší objem, obvykle 5 - 15 l. Pětilitrový zásobník, který má nastavenou teplotu vody na 65 °C, připraví 10 litrů vody s teplotou 40 °C, což je na umytí rukou dostačující. U těchto ohřívačů se používají speciální baterie. Ty vpouštějí do přístroje jen tolik vody, kolik se v tom samém okamžiku upouští.

Průtokový ohřívač, jak již napovídá sám název, v sobě nezadržuje teplou vodu, nýbrž ji ohřívá při jejím průtoku, čímž se zároveň zvýší i příkon elektřiny či plynu. Průtokové ohřívače se vyrábějí malé (do 6 l/min. o 25 °C) nebo velké. Jejich účinnost se pohybuje mezi 85 – 90 %.  Použití průtokových ohřívačů však má svá omezení a nelze je použít všeude. Například malý ohřívač vody o výkonu 3 kW, což je zhruba výkon žehličky a mikrovlnné trouby dohromady, ohřeje asi jeden a půl litru vody za minutu na 40 °C.

Doporučené nastavení požadované teploty vody

Podle studií má více než 35 % uživatelů ohřívačů vody nastavený termostat ohřívače na teplotu vyšší než 60°C. To odborníci považují za neekonomické, protože se zvyšuje spotřeba energie na přípravu teplé vody a podstatně víc se zanáší ohřívací těleso minerály, které voda obsahuje (tzv. kotlový kámen). Odborníci u nás i ve světě proto doporučují

nastavit teplotu vody na hodnotu 55 - 60°C, a to z ekonomických a hygienických důvodů.

 





TOPlist