Jak vybrat elektrický radiátor nebo infrazářič

INFRAZÁŘIČE

Stále více se setkáváme s nepříjemnými dny, kdy ručička teploměru atakuje nulu nebo ji i pokoří. Abychom nezmrzli, musíme si přitopit. A když topit, tak proč třeba ne zrovna infračervenými zářiči? Jsou ekologické, dobře se instalují, ba co víc, přinášejí i spoustu výhod.

Sálající teplo je přímá forma energie zahřívající tělesa, aniž by při tom zahřívala okolní vzduch, který se nachází mezi nimi. Infračervené paprsky sice nevidíme, ale cítíme a vnímáme je jako teplo -  naprosto stejně je Země ohřívána Sluncem neboli jeho infračervenými paprsky. Ohřátá Země vysílá paprsky zpět do atmosféry, a tak se neustále uchovává teplota potřebná k životu na Zemi. Také náš organismus vyzařuje infračervenou energii potřebnou k udržení stálé tělesné teploty. Fyzikální podstatu infračerveného záření objevil roku 1800 anglický astronom sir William Herschel. Zjistil, že červená část světelného spektra ohřívá povrch lépe než modrá. Tento fakt mnohem později podnítil snahu použít infračervené části spektra pro vytápění.

Jak zatopit infračerveně

Topné jednotky, infrapanely, vyzařují infračervené vlnění do okolí a okolní objekty, jako stěny, strop, podlahy, nábytek, ale také člověk sám, je absorbují. Kouzlo infrasystémů spočívá v tom, že dosahuje „tepelné pohody" i při značně redukované teplotě vzduchu, někdy až o tři až pět stupňů Celsia. Další výhodou je snížená prašnost. U klasických topných systémů má ohřívaný vzduch tendenci vrstvit se a cirkulovat. V podstropní části místností může být teplota vyšší až o 15 ºC, než je teplota u podlahy. Cirkulace s sebou přináší i efekt „nasávání" prachových částic, které se pak rozptylují volně v prostoru. Kromě horší prachové bilance se také dostavuje známý efekt „horké hlavy a studených nohou", tedy spíše nepohody, než domácí pohody.

U systémů na infračervené vytápění se naproti tomu teplo rozděluje konstantně do celého prostoru. Teplovlnné topení vydává okamžitě teplo bez dalších náběhových ztrát. Dalším kladem těchto systémů je fakt, že oproti klasickému topení nevysušují vzduch. Povrchová teplota stěn je při infravytápění vyšší než prostorová teplota vzduchu. Takto nedochází ke kondenzaci vody, čímž se zabraňuje vznikání živné půdy třeba pro tvorbu plísní. Jinými slovy díky teplotě stěny a snížené cirkulaci je zdivo suché, ale vzduch zůstává konstantě vlhký. Není proto nutné dodatečné zvlhčování.

Panel nebo koule

Novodobá technologie využívá k vytápění domácností většinou infrapanelů. To jsou topná tělesa pojatá buď jako obdélníky, které se umisťují na zeď nebo na strop, nebo třeba i jako závěsné koule. Topný výkon závisí na velikosti plochy - u modelu o rozměrech zhruba 1200 x 700 mm je topný výkon 900 W, ale rozptyl nabídky je tak obrovský, že si vybere každý - ať už stavebník nebo bytový architekt. Závěsná koule při průměru 50 cm disponuje výkonem 600 W a oproti srovnatelnému plošnému modelu je mnohem efektivnější v tom, že vyzařuje do všech směrů stejně. Existují i topné sloupy, které jsou schopné vytopit například zimní zahradu, a také bojlery, které infračervenou část spektra využívají k ohřevu teplé vody. Jsou tu i infračervené světlomety, které vrhají teplo většinou v přesně daném směru, podobně jako žárovka.

Je to bezpečné

Mezi další devizy infrazářičů patří zcela bezhlučný provoz, nenáročnost na údržbu a snadné zapojení. Topný článek se prostě zapojí do zásuvky, podobně jako lampička nebo rádio. Nebo se využije inteligentním domácím systémem ovládaný přívod či už jmenovaná zásuvka - je výhodné ji umístit tak, aby ji zářič zakrýval a nebyla vidět ani ona ani přívodní kabel k infračervené jednotce.

Nesmí se však zapomínat na to, že povrch topidel se může rozehřát i na 90 až 110 ºC. Povrchová úprava zajišťuje, že v případě kontaktu s pokožkou nedojde k popálení, ale k následnému ucuknutí, a to i v případě, že se na topidlo přitiskne plocha celé dlaně. Je jasné, že může jít o vlastnost nepříjemnou, ale není obecně nebezpečná, neboť i děti si budou velmi dobře pamatovat, že „na ty obrázky na zdi" se nesahá, protože hřejí.

Levné i drahé

Topné panely poskytují úsporu energie až 50 procent proti oproti olejovým radiátorům nebo plynovému vytápění a třikrát větší úsporu oproti přímotopům. Pořizovací náklady na systém infravytápění jsou závislé na velikostech vytápěných místností a použitém stavebním materiálu.

Orientačně: pokud máte domek o obytné ploše 91 metrů čtverečních a vytápěné ploše 236 metrů krychlových, pak budete muset vydat na pořízení infrapanelů zhruba 100 tisíc korun. Ta lepší zpráva je, že výrazně ušetříte za provoz. Celkový výkon vámi instalovaných těles by neměl překročit 4,4 kW, což znamená, že roční náklady za elektrický proud na vytápění nepřesáhnou 15 tisíc korun. Zajímavé je, že pořizovací a provozní náklady lehce klesají při větších plochách. Budete-li mít dům o obytné ploše 162 m2a vytápěném prostoru 404 m3, pak do něj pořídíte infrapanely za 150 tisíc korun a vaše provozní roční náklady nepřesáhnou odhadem částku 23 tisíc.

RADIÁTORY

Na trhu najdeme velké množství přímotopů, což nám může zkomplikovat výběr. Jak vybrat topné zařízení, které nám bude vyhovovat jak po stránce funkční, tak i finanční? Pokusme se na elektrické přímotopy podívat zblízka a zhodnotit jejich vlastnosti.

Výrobci nabízejí několik druhů přímotopů. Teplovzdušný ventilátor, tepelný konvektor nebo také zářiče – ať už halogenové nebo infračervené, které častokrát známe z dřívějšího vybavení panelových domů. Jinou alternativou jsou ještě olejové radiátory.

Chcete se rychle ohřát? Pořiďte si teplovzdušný ventilátor

Pokud byste si rádi vytopili některou z uzavřených místností bytu, zvolte přímotop s ventilátorem (např. horkovzdušný ventilátor). Veškerá elektrická energie přiváděná do ventilátoru je přeměňována na teplo v odporových článcích, které je pak ventilátorem vyháněno do prostoru. Díky tomuto zařízení se vzduch v místnosti ohřeje velmi rychle.  Mínusem je ale zvíření prachových částic v prostoru. Ventilátor můžete použít klidně i na bodové zahřátí, například studených nohou. Toto zařízení však nemá žádnou tepelnou setrvačnost – tzn., že hřeje jen tehdy, pokud je zapnuto.

Cena horkovzdušných ventilátorů se povětšinou pohybuje v rozmezí 400 -1 700 Kč.  Sehnat lze ale i zařízení o ceně nižší a naopak tělesa, jejichž cena klidně překročí 3 000 Kč. Cena narůstá s vyšším výkonem, značkou nebo moderním designem.

Teplovzdušné ventilátory jsou povětšinou přenosné a můžeme je umístit kdekoli v bytě. Na trhu objevíme ale i ventilátory určené k zavěšení, které se díky svému designu mohou stát i neotřelým doplňkem interiéru.

Velkou výhodou přímotopů je jednoduchá regulace

Podobným typem přímotopu je tepelný konvektor.  V tomto případě je nasáván studený vzduchu do spodní části zařízení, uvnitř je ohříván a zpět se do místnosti vrací ohřátý horní částí. Konvektory se dají použít pro vytápění menších místností coby klasický radiátor, jejich regulace je totiž velmi jednoduchá a vytápění jednotlivých obytných částí se snadno přizpůsobí požadavkům. Pro zrychlení cirkulace teplého vzduchu v místnosti také můžete zvolit konvektor s ventilátorem.

Teplý vzduch, který z konvektoru vychází, tedy zajišťuje celkový pohyb vzduchu po místnosti a postupně předává teplo i ostatním předmětům. Klasické konvektory se prodávají jako stojací zařízení, ale existují i v závěsném provedení. Běžná cena konvektorů se pohybuje zhruba od 700 do 2 000 Kč.

Zářiče: teplo rychle a bez víření vzduchu

Mezi přímotopy můžeme zařadit také halogenové a infračervené zářiče.  Jednou z jejich největších výhod je, že jsou velmi lehké, skladné a díky tomu jednoduše přenosné. Zářiče fungují tak, že ohřívají nejprve předměty a lidi v místnosti a až poté se od nich teplo odráží do prostoru.  Díky tomu nevíří po místnosti vzduch (a prach) jako ventilátory. Na druhou stranu je nutno říci, že ohřívají pouze místo, na nějž je namířena jejich parabola. Hodí se proto spíše pro chvilkové vyhřátí koupelen a jiných izolovaných místností. Cena takových zařízení se nejčastěji pohybuje mezi 400 – 2 000 Kč.

Trochu jiným typem přímotopu je olejový radiátor.  Ten vypadá téměř jako klasický radiátor a jeho hřejivost se také klasickému radiátoru podobá. Na rozdíl od něj je však pojízdný. Největší výhodou olejového radiátoru oproti ostatním typům přímotopů je, že má velkou tepelnou setrvačnost. Znamená to, že si sice na jeho úplné rozehřátí nějakou dobu počkáte, potom ale příjemně hřeje i dlouhou dobu po vypnutí.

Jak už název napovídá, olejové radiátory jsou naplněny olejem, který je v nich ohříván elektrickým proudem. Výhodou je, že jsou téměř bezúdržbové a mají dlouhou životnost. Naopak nevýhodou je větší spotřeba energie, kterou si na vyhřátí místnosti vyžádají. Cenově se toto zařízení nejčastěji pohybuje mezi 1 000 až 2 500 Kč.

Kolik elektřiny přímotopy spotřebují a kolik zaplatíme za teplo?

Důležitým kritériem přímotopů je, aby měly pro vytápění námi zvoleného prostoru dostatečný výkon. Podle odborníků by se u přímotopů mělo počítat zhruba s 35 – 40 W na kubický metr obestavěného prostoru. Záleží ale především na izolačních vlastnostech stavby, které se u různých typů budov liší. Většina přímotopů má přitom maximální výkon 1 000 až 2 000 W, na termostatu je výkon nastavitelný většinou do tří možných poloh.

Pokud se tedy pro vytápění domácnosti přímotopy rozhodnete, počítejte s celkově vyššími náklady než u jiných typů vytápění. Celoroční vytápění rodinného domu pomocí přímotopů vyjde až na 30 – 50 000 Kč.

Finanční a energetickou náročnost přímotopů si můžeme ukázat na jednoduchém příkladě. Pokud vezmeme situaci, kdy konvektor s příkonem 2 000 W bude zapnut 10 hodin denně po dobu 30 dní, pak doba provozu bude celkově 300 hodin za měsíc. Pokud budeme předpokládat sazbu  D02d, která činí 4 482Kč/MWh, pak celkové měsíční náklady budou 2 700 Kč.  Je tedy vidět, že provoz takového přímotopného tělesa není nejlevnější záležitostí. Pokud si však přímotop zapneme jednou denně zhruba na 2  hodiny, zaplatíme jen 540 Kč.

U přímotopů dbejte na bezpečnost

Důležitou součástí výběru přímotopných zařízení by mělo být ověření jejich bezpečnosti, především u zařízení určených do koupelen. Je nutno vědět, kde bude zařízení umístěno a podle toho pak vybrat takový model, který bude mít dostatečné krytí (například proti stříkající vodě). I během jejich používání je nutné dbát na bezpečnost; nenechávejte zapnuté teplomety v dosahu hořlavých materiálů a zcela bez dozoru.

Celkovou výhodou přímotopných zařízení je jejich nízká pořizovací cena.  Pokud si ale spočítáme celkové náklady na jejich provoz, je jasné, že je výhodné omezit jejich použití především pro příležitostné vytápění.

 





TOPlist